REPORTED SPEECH part 2

NEPŘÍMÁ ŘEČ POKROČILÍ
1) K POSUNU ČASU V NEPŘÍMÉ ŘEČI NEMUSÍ DOJÍT, POKUD STAV TRVÁ
Přímá řeč : Jane: "David is
in London. "
Nepřímá řeč: Jane
said (THAT) David IS in London.
(stále je v Londýně)
Přímá řeč: Jane: "Paris is the capital of France."
Nepřímá řeč: Jane said (THAT) Paris IS the capital of France. (předkládáme fakta, obecnou pravdu)
2) MODÁLNÍ SLOVESA
u kterých k posunu časů nedochází
should
must x have to (lze použít)
could
needn´t x do not have to (lze použít)
"You should take a minute to think about what we have just seen," Robin said. → Robin said we should take a minute to think about what we had just seen.
"I know it could happen but I do not think it will." → He said he knew it could happen but he didn't think it would.
"You must help me!" → He said that I must help him.
→ He said that I had to help him.
I needn´t go there. → He said he needn´t go there.
→ He said he did not have to go there.
3) MODÁLNÍ SLOVESA
u kterých k posunu časů dochází
can → could
may → might
will → would
shall → would
Přímá řeč → Nepřímá řeč:
"I can ski." → He said he could ski.
"You can´t say it. " → He said I could not say it.
"I may do it. " → He said he might do it.
"That will be Jo. " → He said that would be Jo.
"You shall never forget me. " → He said I would never forget him.
4) MINULÁ MODÁLNÍ SLOVESA SE NEMĚNÍ
can´t have done
must have done
may have done
might have done
needn´t have done
could have done
Přímá řeč →Nepřímá řeč:
"You can´t have seen me there." She said I can´t have seen her there.
"You needn´t have bought the tickets." She said I needn´t have bought the
tickets.
"He must have done it for you." They said he must have done it for us.
5) Otázka v nepřímé řeči
Otázku nejprve změníme v nepřímou otázku, tím že změníme slovosled a pak změníme slovesný čas.
Otázka → změna slovosledu → změna časů
Are you happy? → You are happy. → He asked if I was happy.
A) Doplňovací otázky He asked → where, what, why, how, when
"Where do you live?" → Where I live → He asked where I lived.
"How old are you?" → How old I am → He asked how old I was.
"Where have you been?" → Where I have been. → He asked me where I had been.
B) Zjišťovací otázky He asked me if/whether
"Will you come?" → She asked me if/whether I would come.
"Do you know him?" → He asked me if I knew him?
Rozkazovací způsob v nepřímé řeči
6) Rozkazovací způsob v nepřímé řeči se převádí poměrně jednoduše, a to pomocí vazby předmětu s infinitivem. K posunu časů nedochází, sloveso je v těchto větách vždy v infinitivu.
V hlavní větě se používají slovesa TELL, ASK, ORDER, COMMAND
"Get up!" → He told me to get up.
Help me! → He asked me to help him.
Don´t do it! → He ordered us not to do it
7) Časové věty vedlejší
v nepřímé řeči se mění
V časových větách vedlejších se po spojkách after, when, as soon as, until atd. nepoužívá budoucí čas s will ale jen přítomný čas
Až přijedeš, zavolej mi. Call me when you arrive!
(NE will arrive)
Umyji si ruce, jakmile přijdu domů. I will wash my hands as soon as I come home. (NE will come home)
Až se vrátíte do Atlanty, peníze vraťte! When you come back to Atlanta pay
the money back ! (Ne will come back)
Ve vedlejších časových větách se v nepřímé řeči zkombinuje pravidlo a) že po časové spojce se nesmí použít budoucí čas (WILL) a pravidlo b) že musí dojít k posunu časů.
She asked me to call her when I arrived.
He said he would wash his hands as soon as he came home.
We were asked to pay the money back when we came back to Atlanta.
8)Podmínková souvětí a přací věty v nepřímé řeči
Jsou zde dvě možnosti
1. Časy posuneme, a pak to znamená, že se situace změnila a děj hlavní věty je pouze hypotetický, neaktuální, minulý
2. Časy v souvětí nezměníme, pak situace stále přetrvává.
Toto pravidlo platí pro 0.,I., II. typ podmínkových souvětí, neplatí pro III. typ.
0. conditional
"If John is cursing, it means that he is very angry," Ann said.
Anne said that if John is cursing, it means that he is very angry.
=
sdělení je stále platné/pravdivé
Anne
said that if John was
cursing, it meant that
he was very
angry.
= odkazuje na zvyk/stav v minulosti
I. conditional
"If we leave now, we will catch the train," Mark said.
Mark said that if we leave now, we will catch the train.
=
sdělováno okamžitě poté co Mark větu pronesl, znamená, že stále vlak můžeme
stihnout
Mark said that if we left, we would catch the train.
= neaktuální sdělení, vlak již odjel
II. conditional
"If I lost my job, I would be in serious trouble," Catherine said.
= odkazuje na možnost v budoucnosti
Catherine said that if she lost her job, she would be in serious trouble.
= tvrzení stále platí a může přijít o práci
Catherine said that if she had lost her job, she would have been in serious trouble.
= v obě sdělení není již infomace aktuální, není rpavděpodobné , že by práci ztratila
Ovšem pozor, pokud je podmínka v přítomnosti neskutečné, tedy nemůže se vyplnit za žádných okolností časy neposouváme.
"If I knew the answer, I'd tell you," Paul said.
Paul said that if he knew the answer, he'd tell us.
= odkazuje na neskutečnou podmínku v přítomnosti - Kdybych věděl...- stav, který se nemůže změnit
III. conditional
"If
we had booked our flight earlier, it would have been cheaper,"
Tom remarked.
Tom remarked that if they had booked their flight
earlier, it would have been cheaper.
9) WISH / IF ONLY - PŘACÍ VĚTY V NEPŘÍMÉ ŘEČI
wish/if only → wished
Susan: "I wish I lived in the mountains."Susan said she wished she lived in the mountains.
Charles: "If only we hadn't missed the train."Charles wished they hadn't missed the train.
10) WOULD RATHER / WOULD SOONER RADĚJI BYCH/ SPÍŠE BYCH
V NEPŘÍMÉ ŘEČI NEMĚNÍME
Carol: I'd rather go by bike than walk.
Carol said that she would rather go by bike than walk.
Mr Wilkins: I would
rather you didn't smoke in here.
Mr Wilkins said he would rather I didn't smoke in his office.
11) IT'S (HIGH) TIME JE NEJVYŠŠÍ ČAS/ JE NA ČASE, ABY
V NEPŘÍMÉ ŘEČI MĚNÍME
IT IS HIGHT TIME → IT WAS HIGH TIME
Newspaper article: It's high time the government did something about this problem.The article said that it was high time the government did something about the problem.